Všechno začalo v roce 1992 ve sklepě pana Košťáka, kde Dáda Česák a Lukáš Kopal začali zkoušet bigbeat pod vlivem koncertů skupiny Starý Hadry. Název kapely? Mohlo být hůř – ve hře byl taky Gagarinův skafandr nebo Přiflusnutý šišky. Nakonec zvítězily Smradlavý hračky jako jediná možná alternativa. K sestavě brzy přibyl baskytarista Zdenda Sajdl a saxofonista Tomáš Kozel, který účast podmínil památnou větou: „Až budete něco umět, tak přijďte." Na jičínské hvězdárně 30. 9. 1994 se uskutečnilo historicky první veřejné vystoupení.

Po prvním koncertě následovalo plodné období – nové písničky, časté koncerty a rozšíření sestavy o kytaristu Vláďu Vondráčka. Vznikla většina písní, které hrajeme dodnes. V říjnu 1997 ale odešel saxofonista Kozel a vzápětí i kytarista Česák. Kapela se ocitla na pokraji rozpadu. Při vystěhování ze zkušebny na hvězdárně zmizely všechny plakáty a historické doklady o odehraných koncertech. Smradlavý hračky jsou od té doby oficiálně kapelou bez historie.

Po sérii personálních změn a nekončícím hledání správného kytaristy se kapela stabilizovala zpět v původním složení. Zkušebnu poskytl ředitel jičínského muzea – ve sklepení zámku vznikly písně Vítr, Smrťák, Čáp nebo Vláček. Dalším impulsem byl příchod zpěvačky Petry Novotné. V roce 2005 kapela poprvé vstoupila do studia – v Tritónu v Horních Černůtkách vzniklo prvních šest písní včetně Tradádady, Sádla nebo Mandolíny.

V září 2006 se kapela zavřela zpátky do Tritónu a natočila album Mahula Hulibej. CD bylo pokřtěno na Štědrý den 2006 v jičínském Tančícím domě. Kapela jela dál – přišly nové tváře, nové písničky a stále vzdálenější koncertní výpady, které postupně vyústily v pravidelné návštěvy Prahy. Po odchodu Petry Novotné přišli do kapely sourozenci – zpěvačka Lída Dršková (dnes Bretová) a kytarista Pavel Drška (dnes Bartoš). Oba jsou dnes pevnou součástí kapely, dá se říct že spíš inventářem.

Tvůrčí i koncertní aktivita kapely gradovala – vznikly písně jako Astma, Dopis, Točím se nebo Vlaky. V roce 2014 se v České Lípe začalo nahrávat album Waterproof. To ale nikdy nevyšlo – během masteringu odešel zakládající člen a bubeník Lukáš Kopal a kapela vstoupila do dalšího období hledání. Hledal se bubeník, hledaly se texty, mnoho starých písní dostalo nové názvy a nový život. Kapela mezitím začala pravidelně jezdit na Moravu, kde si vybudovala silnou fanouškovskou základnu. Za odcházející Lídu se zpěvu ujala Světlana Bartošová, manželka kytaristy Pavla.

Sestava se ustálila, energie je zpátky. Lída Bretová se vrátila jako hlavní zpěvačka, za bicí si sedl Jirka Bukovinský a kapela pravidelně hraje v Praze, Brně i po celém jičínském okolí. Nové písničky vznikají, staré hity nezestárly a Smradlavý hračky jedou dál – přesně tak, jak to mají v povaze.